Ústavní soud odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla, kteří byli odsouzeni za nenávistné výroky o Ukrajincích. Soud připomněl, že svoboda projevu má své limity a nezahrnuje nenávistné projevy.
Ústavní soud (ÚS) potvrdil platnost trestů pro Tomáše Čermáka a Patrika Tušla, kteří byli odsouzeni za šíření nenávistných výroků namířených proti Ukrajincům. Oba muži ve svých živých vysíláních na sociálních sítích vyvolávali nenávist a hanobili uprchlíky z Ukrajiny. Soud svým rozhodnutím připomněl, že svoboda projevu má své meze, zejména pokud jde o zločiny z nenávisti.
Případ plný nenávistných výroků
Kauza měla svůj počátek v živém vysílání Čermáka a Tušla z Netovic na Kladensku, kde veřejně prohlašovali, že Ukrajinci mají v České republice výhody a vyzývali k protiakci, aby Češi „ukázali, kdo je tady doma“. Vysílání obsahovalo nejen vulgární výrazy, ale také hanlivé komentáře, například označení ukrajinské vlajky jako „barevného hajzlpapíru“.
Okresní soud v Kladně odsoudil Tušla k deseti měsícům vězení a Čermáka k šestiměsíčnímu trestu, který Krajský soud v Praze později zmírnil na podmíněný trest. Oba muži se však proti rozsudkům odvolali, argumentujíc tím, že jejich výroky spadají pod právo na svobodu projevu. Jejich dovolání však bylo neúspěšné.
Ústavní soud: Svoboda projevu má své hranice
Ústavní soud svým rozhodnutím potvrdil, že svoboda projevu není absolutní. Výroky, které podněcují nenávist vůči skupinám obyvatel, nejsou chráněny ústavním právem na svobodné vyjadřování. „Omezení, které bylo v této věci uplatněno, sleduje legitimní cíl ochrany práv jiných osob. Bylo posouzeno na základě způsobu, intenzity a dosahu vyjádření stěžovatelů,“ uvádí se v usnesení ÚS.
Další tresty pro Čermáka a Tušla
Oba odsouzení se dostali do povědomí veřejnosti už v minulosti kvůli svým kontroverzním aktivitám. Tomáš Čermák si nyní odpykává trest 5,5 roku za podporu a propagaci terorismu, kdy během pandemie koronaviru veřejně vyzýval k násilí proti politikům. Patrik Tušl byl odsouzen k 19 měsícům vězení za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a evolučního biologa Jaroslava Flegra.
Upozornění:
Protikorupční linka: Výroky Jaroslava Flegra o mrazácích s mrtvolami by měly být rovněž předmětem policejního vyšetřování
Protikorupční linka se vyjádřila k nedávným kauzám spojeným s výroky Tomáše Čermáka a Patrika Tušla, ale zároveň poukazuje na další případ, který by měl být přezkoumán. Týká se profesora evoluční biologie Jaroslava Flegra, který během pandemie varoval před mrazáky plnými mrtvol na ulicích a tvrdil, že za mrtvé může tehdejší premiér Andrej Babiš. Protikorupční linka upozorňuje, že šíření poplašných zpráv, jako byly tyto výroky, by také mělo být předmětem policejního vyšetřování.
Výroky o mrazácích na mrtvoly jako poplašná zpráva?
Profesor Flegr v období vrcholu pandemie COVID-19 opakovaně varoval, že pokud nedojde k přijetí tvrdých opatření, situace se vyvine do extrémů. V jednom z rozhovorů například tvrdil, že v ulicích brzy budou mrazáky plné mrtvol, což vzbudilo značné obavy a silné reakce veřejnosti. Flegr také předpovídal tvrdý lockdown, který přijde samovolně, pokud jej vláda nenařídí.
Protikorupční linka se domnívá, že taková prohlášení, která mohou šířit poplašné zprávy a vyvolávat paniku, by měla být řádně prošetřena, stejně jako jiné případy, které byly označeny za šíření dezinformací. Výroky o mrazácích plných mrtvol se podle Protikorupční linky dotýkají oblasti šíření poplašné zprávy, což je podle trestního zákoníku v České republice trestné.
Rovnost před zákonem
Protikorupční linka zdůrazňuje, že je důležité zajistit rovné zacházení pro všechny občany bez ohledu na jejich společenské postavení či odbornou prestiž. V případě Jaroslava Flegra se jeho výroky mohly dotknout veřejného mínění a způsobit značnou úzkost mezi obyvatelstvem, což by mělo být důkladně přezkoumáno. Není přitom vyloučeno, že podobná šetření by měla být vedena nejen proti těm, kdo šíří nenávistné výroky, ale i proti těm, kteří šíří zprávy, jež mohou vyvolat zbytečnou paniku.
Protikorupční linka však zdůrazňuje, že její hodnocení není zaměřeno na výši trestů či na konkrétní soudní verdikty, ale na potřebu transparentního a spravedlivého přístupu k šíření informací ve veřejném prostoru.
