Státní zástupce už jednou podle EJO vytkl policii nedůsledný postup v případu Mikea Oganesjana. Více než sedm měsíců poté organizace znovu žádá vysvětlení a prověření možných průtahů. Upozorňuje na závěry insolvenční správkyně a soudů o nepoctivém záměru i na výhrady právníků Komerční banky. Co policie skutečně prověřila a proč dosud nebyl EJO objasněn výsledek?
Policie už dostala pokyn. EJO nyní požaduje účty z jejího postupu
European Justice Organization z. s. se 11. listopadu 2026 obrátila na Okresní státní zastupitelství Praha-západ s žádostí o informace a podnětem k prověření průtahů v trestní věci Mikea Oganesjana.
Podání navazuje na vyrozumění státního zástupce Mgr. Petra Podroužka z 26. března 2026. Podle EJO v něm státní zástupce konstatoval, že policejní orgán nepostupoval důsledně, přestože zjištěné skutečnosti odůvodňovaly zahájení úkonů trestního řízení. Policii uložil sepsat příslušný záznam a pokračovat v prověřování.
Nynější kritika proto míří na zásadní otázku: jak policie napravila postup, který jí státní zástupce již jednou vytkl?
EJO nechce další obecné ujištění, že se případem někdo zabývá. Požaduje vysvětlení, kdy byl pokyn splněn, jaké úkony následovaly a co konkrétně brání rozhodnutí.
Nepoctivý záměr: věřitelé měli dostat méně
Podle EJO existují konkrétní zjištění, která vyžadují důsledné trestněprávní posouzení. Organizace poukazuje na shodu závěrů insolvenční správkyně, Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze ohledně nepoctivého záměru dlužníka.
Zvláštní význam přikládá usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2026, č. j. 4 VSPH 1446/2026-B-171. Podle podání odvolací soud potvrdil rozhodnutí krajského soudu v části, kterou Oganesjanovi nebylo přiznáno osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek.
EJO uvádí, že soud posuzoval zatajený účet u Revolut Bank UAB, nepřiznané příjmy a upřednostňování jiných věřitelů. Zatajování příjmů podle jejího shrnutí spojil s úmyslem dosáhnout nižšího uspokojení věřitelů, než jakého by se jim dostalo při řádném přiznání příjmů.
Pro Oganesjana jde o zásadní výhradu: při snaze získat výhody oddlužení měl podle takto popsaných soudních závěrů zatajovat prostředky, které mohly zvýšit plnění věřitelům.
Právě zde leží podstata případu. Kolik peněz měl skutečně k dispozici? Co přiznal? Co mohlo připadnout věřitelům? A jaký dopad mělo jeho jednání na jejich uspokojení?
Výhrady zazněly také od HAVEL & PARTNERS a Komerční banky
Závažné pochybnosti o průběhu oddlužení nevznášelo pouze EJO. Komerční banka, zastoupená advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS, upozorňovala na nesoulad mezi Oganesjanovou internetovou aktivitou a údaji deklarovanými v insolvenčním řízení.
Česká justice popsala také argumentaci právníků banky, podle níž přijímání a splácení dalších půjček během oddlužení snižovalo prostředky dostupné přihlášeným věřitelům. Právní zástupci v tom spatřovali nepoctivý záměr a důvod pro zrušení oddlužení.
Stanoviska věřitele a jeho advokátů mají jinou váhu než soudní rozhodnutí. Nelze proto tvrdit, že všechny uvedené instituce společně rozhodly o trestní vině. Výhrady však mají konkrétní obsah a směřují k nakládání s penězi na úkor uspokojení věřitelů. Právě s tím se musí prověřování vypořádat.
Sedm měsíců. Jaký je doložitelný posun?
EJO považuje dosavadní časový odstup bez objasnění procesního výsledku za nepřiměřený. Zdůrazňuje, že předchozí zásah státního zástupce už reagoval na nedůsledný postup policie.
Žádá proto odpovědi, které lze vztáhnout ke konkrétním úkonům:
- Kdy policie splnila březnový pokyn?
- Jaké bankovní podklady a zprávy správkyně vyhodnotila?
- Jak posoudila insolvenční závěry?
- Jaké důkazy ještě potřebuje a proč?
- Bylo zahájeno trestní stíhání, nebo byla věc vyřízena jinak?
- Jak státní zastupitelství kontrolovalo lhůty a důvody jejich případného prodlužování?
Věta „věc se prověřuje“ není vysvětlením toho, proč prověřování trvá tak dlouho. Popisuje pouze stav. EJO žádá důvody a výsledky.
Z dostupných podkladů nelze dovodit, že policie sedm měsíců neprovedla žádný úkon. Právě proto má její postup vysvětlit dozorový státní zástupce. Stejně tak nelze listopadové rozhodnutí vrchního soudu vydávat za důkaz, který měla policie k dispozici celé předchozí období.
Oganesjanova obhajoba musí být posouzena proti konkrétním zjištěním
Oganesjan dřívější závěry insolvenčního soudu odmítal. Podle České justice namítal, že vycházejí z domněnek a mediálních zkratek. Jeho obhajoba například upozorňovala, že samotná reklama zobrazená u videa neprokazuje příjem autora.
Takové námitky mají být prověřeny. Rozhodující však budou doložené příjmy, bankovní transakce a skutečné nakládání s prostředky. Součástí hodnocení musí být rovněž následné plné uspokojení přihlášených nezajištěných věřitelů třetí osobou, které EJO ve svém podání zmiňuje.
Závěr o nepoctivém záměru v insolvenci sám o sobě není trestním odsouzením. To ale nijak nesnižuje potřebu závažná zjištění řádně posoudit a dospět k odůvodněnému výsledku.
Další obecná odpověď důvěru neobnoví
Podání EJO je důraznou výzvou státnímu zastupitelství, aby přezkoumalo plynulost a zákonnost postupu policie. Pokud zjistí neodůvodněné prodlevy, organizace požaduje opatření k jejich odstranění.
Výtka nedůsledného postupu z března nemůže zůstat jen položkou ve spise. Musí být možné vysvětlit, co po ní následovalo a jak se případ posunul.
Soudní a insolvenční zjištění popsaná v podání jsou příliš závažná na to, aby jejich trestněprávní vyhodnocení zůstávalo pro oznamovatele nevysvětlené. EJO proto žádá jasnou odpověď: co policie za více než sedm měsíců zjistila a co ještě brání rozhodnutí v případu Mikea Oganesjana?
