Dražbu prověřuje policie kvůli podezření z manipulace. Město slibovalo školy, ale areál dál využívají Soukupovy a Čermákovy struktury. V dražbě navíc figurovala šifra spojovaná s fondem IFIS, pro který vyšší cena znamená vyšší výtěžek.

Pražský magistrát koupil v exekuční dražbě Soukupovo sídlo za 649 milionů, přestože znalecký odhad pro dražbu uváděl zhruba 300 milionů. Policie nyní prověřuje podezření, že dražba mohla být zmanipulovaná a že někdo z magistrátu tomu mohl napomoci. Ani po více než roce ale areál nevyužívá město – v budovách dál působí Jaromír Soukup a nájemníci, jejichž dluhy se podle městského správce šplhají do milionů. Část prostor navíc ovládají firmy spojené s Janem Čermákem (S-24/Servis-24), zatímco v samotné dražbě figuroval konkurent pod šifrou spojovanou s fondem IFIS.

Hlavní město Praha se ocitlo pod tlakem kvůli dražbě, ve které získalo areál v pražském Braníku spojený s Jaromírem Soukupem. V prosinci (předloni) město v exekuční dražbě zaplatilo 649 milionů korun, a to i přesto, že posudek vypracovaný pro účely dražby ohodnotil soubor nemovitostí přibližně na 300 milionů. Politické vedení nákup vysvětlovalo tím, že budovy mají sloužit pro rozšíření školských kapacit.

Jenže realita je zatím opačná: místo plánovaných škol areál dál využívá Soukupovo zázemí. Na budovách zůstávají loga firem spojených se Soukupovým impériem a podle zjištění médií v areálu nadále fungují aktivity navázané na Soukupa – včetně projektů, které jako sídlo uvádějí magistrátní adresu. Soukup opakované dotazy k užívání prostoru a placení nájmu odmítá komentovat s tím, že „obchodní a privátní věci nekomentuje“.

Nájem neplatí, dluh roste

Pro Prahu je klíčové, že areál sice formálně koupila, ale zároveň řeší, že nájemníci podle informací od správce neplatí. Městská firma, která areál spravuje, uvedla, že začala vymáhat nájemné od okamžiku, kdy se Praha stala vlastníkem, a pokud nájemníci nezačnou platit, mohou přijít výpovědi. Podle rozpisů vyúčtování, které měly mít k dispozici zdroje médií, jde o dluhy, které už dosahují milionů korun.

A právě tady se objevuje druhá linka: podle popisu situace část prostor neovládají jen subjekty napojené na Soukupa, ale také firmy spojené s jeho někdejším obchodním partnerem Janem Čermákem (skupina S-24/Servis-24), který měl převzít část byznysu. Celkový dluh za užívání vybraných ploch měl v posledním vyčíslení dosahovat zhruba pěti milionů korun.

„Podezřelá dražba“ a otázka, kdo na ní vydělává

Nejzávažnější rovina příběhu se ale týká samotné dražby. Policie prověřuje podezření, že dražba mohla být zmanipulovaná a že tomu mohl napomoci někdo z magistrátu. Mezi problematické momenty, které popisují média, patří i okolnosti, za jakých si radní stanovili maximální částku pro přihazování, nebo role osob z magistrátu a znalců při přípravě podkladů.

Zvláštní pozornost budí i to, že Praha se v závěru dražby přetahovala už jen s jediným tajemným konkurentem, skrytým za šifrou, který byl ochoten jít výrazně nad oficiální znalecký odhad. Podle médií se za touto šifrou měla skrývat dceřiná firma fondu IFIS, který převzal část pohledávek za Soukupem a nemovitosti do exekuce poslal.

To je pro investigativní pohled klíčové: čím výš se dražba vyšplhá, tím vyšší může být výtěžek pro věřitele. Jinými slovy — pokud je IFIS v pozici věřitele či subjektu, který pohledávky drží, vyšší dosažená cena pro něj ekonomicky vychází lépe. (Samo o sobě to ale ještě neznamená protiprávní jednání; rozhodující budou závěry vyšetřování.)

Policie zablokovala peníze

Další nestandardní prvek je, že peníze z dražby podle uvedených informací neputovaly dál, protože je po zaplacení obstavila policie. Stalo se to po trestním oznámení, které podali představitelé pražského vedení. Politicky tak vznikla situace, kdy Praha zaplatila mimořádně vysokou částku za majetek, který reálně nevyužívá, zatímco původní uživatelé v objektu dál fungují a městu mají dlužit na nájemném.

Ostré výroky politiků

Kritika se ozývá i z vedení města. Náměstkyně primátora Jana Komrsková označila situaci, kdy Soukup dál podniká v městských nemovitostech bez nájmu a zároveň žádá o oficiální pronájem, za „vrchol drzosti“. Zastupitelka Hana Kordová Marvanová mluví o absurditě, kdy dlužník objekt užívá, jako by jej stále vlastnil, a město přitom ještě zvažuje další pronájem — navíc v kontextu podezření, že v celé kauze mohlo dojít k podvodu na úkor Prahy.


Co zůstává jako hlavní investigativní otázky

  1. Proč Praha zaplatila částku výrazně nad odhadem a kdo nastavil proces tak, že se město dostalo do dražební „přetlačované“ až k 649 milionům.

  2. Jak je možné, že město areál ani po roce nevyužívá, zatímco uživatelé v něm dál působí a část z nich podle správce neplatí.

  3. Jak přesně do sebe zapadají role IFIS (věřitelská linka/dražba) a Čermákových struktur (užívání prostor / byznysové vazby) — a kdo z celé situace fakticky profituje.