Případ Mikea Oganesjana má prověřit Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podnět vychází z důkazů a informací obsažených ve veřejném insolvenčním řízení, do jehož objasňování se podle dokumentu zapojila nejen veřejnost, ale i insolvenční správkyně, soud a věřitelé. Zároveň se objevují vážné pochybnosti, zda Policie ČR a vyšetřovatelé nepostupovali pasivně a zda v celé věci nedošlo k nelogickým závěrům.
Případ Mikea Oganesjana má nově prověřit Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podnět upozorňuje na to, že závažné informace nevyšly najevo aktivní prací policie, ale především z veřejně dostupných dokumentů v insolvenčním řízení. Právě z tohoto řízení podle podání vyplynuly důležité skutečnosti, které mohou být zásadní i pro trestněprávní posouzení celé věci.
Podle obsahu podnětu se na objasňování případu nepodílely jen státní orgány, ale ve velké míře také insolvenční správkyně, insolvenční soud, věřitelé a fakticky i veřejnost, která mohla sledovat listiny zveřejněné v insolvenčním spise. To samo o sobě vyvolává otázku, proč podstatné skutečnosti nebyly zjištěny dříve standardním postupem orgánů činných v trestním řízení.
V podnětu se uvádí, že Policie ČR a vyšetřovatelé podle všeho nepostupovali dostatečně důsledně. Mezi hlavní výhrady patří to, že nebyly včas zajištěny základní důkazy, zejména bankovní účty, bankovní historie, transakční toky a další majetkové souvislosti. Přitom právě tyto informace měly být pro objasnění věci klíčové.
Zvlášť závažné je, že podle insolvenční správkyně bylo nutné dodatečně vyžádat součinnost od Revolut Bank UAB a teprve z nově zjištěné transakční historie dalších účtů vyplynuly významné příchozí platby a další okolnosti, které mění skutkový obraz celé věci. To podle podnětu posiluje pochybnosti, zda předchozí postup policie nebyl pasivní a zda závěry, ke kterým bylo dříve dospěno, nebyly předčasné nebo nelogické.
Podnět zároveň připomíná, že část předchozího postupu policejního orgánu byla podle EJO právně vadná, když bylo podání učiněné datovou schránkou posouzeno jako „nepodepsané“ a odloženo ad acta. I tato okolnost podle oznamovatele posiluje pochybnosti o kvalitě a zákonnosti dosavadního prověřování.
EJO proto žádá, aby GIBS prověřila, zda při vyřizování trestních oznámení nedošlo k nečinnosti, nedůvodnému odkládání věci, formalistickému vyřízení nebo jinému postupu odporujícímu zákonným povinnostem policie.
EJO proto žádá, aby GIBS prověřila, zda při vyřizování trestních oznámení nedošlo k nečinnosti, nedůvodnému odkládání věci, formalistickému vyřízení nebo jinému postupu odporujícímu zákonným povinnostem policie.
