Ministerstvo obrany poslalo dodavateli zálohu 17,6 milionu korun na deset dronů pro pyrotechniky Vojenské policie. Technika ale nikdy nepřišla a firma mezitím skončila v krachu. Stát nyní v insolvenci uplatňuje pohledávku, která se kvůli pokutám a dalším nákladům vyšplhala zhruba na 70 milionů korun.
Případ nákupu dronů, které měly posílit schopnosti pyrotechniků Vojenské policie, se dostal do hledáčku policie. Ministerstvo obrany totiž sice uhradilo vysokou zálohu, avšak objednaná technika se k armádě nikdy nedostala.
Vyšetřování bylo podle zjištění médií zahájeno poté, co podnět předalo pražské Městské státní zastupitelství. Zástupkyně žalobců potvrdila, že policie se věcí zabývá na základě informací získaných v rámci dozorové, tedy netrestní agendy státního zastupitelství.
Ministerstvo objednalo celkem deset dronů v hodnotě přibližně 29,3 milionu korun bez DPH. Dodavateli však předem vyplatilo 17,6 milionu korun. Firma, která měla dodávku zajistit, následně skončila v úpadku a po zakázce zůstaly především dluhy a nedořešené závazky.
Redakční zjištění zároveň naznačila, že dodavatelská společnost Summit Defense spolu se svou mateřskou firmou Summit Advanced Systems byla už v době podpisu smlouvy ve špatné ekonomické kondici a reálně směřovala k bankrotu. Přesto byla zakázka uzavřena bez standardní veřejné soutěže – s odůvodněním, že dodavatel má disponovat specifickým know-how. Podle dostupných informací však firma ve skutečnosti plánovala drony pouze přeprodat: techniku měl původně dodat výrobce Easy Aerial, americká společnost se vazbami na Izrael.
Stát teď uplatňuje v insolvenčním řízení pohledávku, která se postupně navýšila z původní zálohy na částku kolem 70 milionů korun. Do této sumy spadá nejen zaplacených 17,6 milionu, ale také smluvní sankce za nedodání, které podle ministerstva tvoří zhruba 53,3 milionu korun.
V souvislosti s firmami se objevilo i jméno Tomáše Pojara, který měl být jednatelem dodavatelských společností do jara 2022. Pojar nicméně uvedl, že se zakázkou uzavřenou později – v roce 2023 – nemá nic společného. Ministerstvo obrany dříve tvrdilo, že konkrétní typ dronů vybrala Vojenská policie kvůli požadovaným technickým parametrům a schopnostem a že šlo o řešení používané i v zemích NATO. Vojenská policie zároveň zmiňovala jako důležitý podklad i doporučení příslušného dozorového odboru pro vojenské letectví.
Média se obrátila s žádostí o komentář jak na bývalou ministryni obrany, za jejíž éry byla zakázka zadána, tak na současného ministra. Na dotazy však podle dostupných informací nikdo nereagoval.
Vazby na propad
- Záloha 17,6 mil. → firma zkrachovala → drony nedodány.
- Bez soutěže (výjimka) → pozdější zpochybnění „unikátního know-how“.
- Pouhý přeprodej (subdodávka) → vyšší riziko selhání dodávek.
- Insolvence dodavatele → stát vymáhá ~70 mil. (záloha + smluvní pokuty).
- Trestněprávní rovina → policie prověřuje okolnosti uzavření a plnění zakázky.
