Dalibor Šafařík - Zásahy ve prospěch vlivných osob, zamlčované informace a dvojí metr. Případ kolem Lesů ČR ukazuje, proč musí občané trvat na kontrole veřejné moci.
Případ bývalého šéfa Lesů České republiky Dalibora Šafaříka není jen příběhem o jedné chatě, kanalizaci nebo sporné stavbě u Vranovské přehrady. Především je to varovný signál pro veřejnost. Ukazuje, jak snadno může vzniknout podezření, že vlivní lidé mají k rozhodování státních institucí blíž než běžný občan.
Podle zveřejněných informací měl Dalibor Šafařík opakovaně zasáhnout do sporů, které se týkaly rekreačních nemovitostí regionálních politiků Karla Podzimka a Davida Štolpy. V obou případech mělo po jeho vstupu dojít ke změně původního postoje znojemské lesní správy. To samo o sobě vyvolává zásadní otázku: dostalo se těmto lidem stejného přístupu jako všem ostatním, nebo výhody plynoucí z jejich postavení?
Z pohledu občana je nejzávažnější právě tento moment. Nejde totiž jen o konkrétní rozhodnutí, ale o princip. Státní podnik má jednat nestranně, předvídatelně a podle stejných pravidel vůči všem. Jakmile se objeví důvodné pochybnosti, že u prominentních osob funguje jiný režim, podkopává to důvěru veřejnosti v právní stát.
Stejně znepokojivý je i postup Lesů ČR při poskytování informací. Veřejnost má právo vědět, jak státní instituce rozhodují, kdo do rozhodování vstupuje a na základě jakých argumentů. Pokud podnik nejprve tvrdí, že některé informace neexistují, a teprve po odvoláních a zásahu nadřízeného orgánu je nakonec vydá, nevypadá to jako otevřený a transparentní postup. Naopak to posiluje dojem, že informace byly zadržovány záměrně.
Právě v tom je tento případ důležitý pro každého občana. Nejde o vzdálený spor mezi novináři a státním podnikem. Jde o to, zda veřejná moc slouží všem stejně, nebo zda se umí ohnout tam, kde se objeví politický vliv, známosti a tlak. Jestliže běžný člověk roky naráží na úřady, zatímco u vybraných osob se věci řeší rychle, osobně a na vyšší úrovni, je to problém, který se týká celé společnosti.
ProtikorupčníLinka.cz v podobných případech dlouhodobě upozorňuje na tři základní rizika. Prvním je nerovnost před pravidly, kdy stejné situace nejsou posuzovány stejně. Druhým je netransparentnost, tedy snaha zamlčet dokumenty, komunikaci nebo důvody rozhodnutí. Třetím je oslabení důvěry veřejnosti, protože občané přestávají věřit, že se mohou domoci spravedlivého a nestranného postupu.
Zvlášť citlivé je to tehdy, když se věc týká veřejných funkcionářů nebo osob s politickým vlivem. Od nich musí veřejnost očekávat vyšší míru odpovědnosti, nikoli vyšší míru ochrany. Politik nebo vrcholný manažer státního podniku má být připraven nést veřejnou kontrolu, vysvětlovat své kroky a snášet oprávněné otázky. Ne se před nimi skrývat, odmítat odpovědi nebo vytvářet dojem, že dotazy veřejnosti jsou osobním útokem.
Pro občany z toho plyne důležité poučení: kontrola veřejné moci má smysl. Žádosti podle informačního zákona, novinářská práce, občanská aktivita i upozorňování na podezřelé vazby nejsou obtěžováním systému. Jsou jeho nezbytnou součástí. Bez nich by podobné případy často zůstaly skryté.
Jestli má mít právní stát skutečný obsah, musí platit jednoduché pravidlo: co neprojde běžnému občanovi, nesmí projít ani politikovi, radnímu, poslanci ani šéfovi státního podniku. A pokud se ukáže, že se pravidla ohýbala, musí následovat jasné vysvětlení a odpovědnost.
Případ kolem Lesů ČR proto není jen jednou regionální kauzou. Je to zkouška toho, zda v České republice skutečně funguje rovnost před zákonem, nebo zda si mocní stále umějí otevřít dveře, které jsou pro ostatní zavřené.
Chronologie vazeb: osoba a její úloha
Chronologie vazeb: osoba a její úloha
1. Karel Podzimek (ODS) – jihomoravský radní pro životní prostředí a znojemský zastupitel
Patří mezi hlavní aktéry případu. V oblasti Vranovské přehrady vlastní rekreační objekt, který rekonstruuje. Nejprve byl zapojen do záměru vybudovat kanalizaci, později také do sporu kolem černé stavby parkoviště s gabiony.
Patří mezi hlavní aktéry případu. V oblasti Vranovské přehrady vlastní rekreační objekt, který rekonstruuje. Nejprve byl zapojen do záměru vybudovat kanalizaci, později také do sporu kolem černé stavby parkoviště s gabiony.
2. David Štolpa (ANO) – poslanec a znojemský zastupitel
Další z vlastníků chat v lokalitě. Spolu s Podzimkem vystupoval jako zájemce o vybudování kanalizace. Právě on se obrátil na Dalibora Šafaříka se žádostí o přehodnocení nesouhlasného stanoviska Lesní správy Znojmo.
Další z vlastníků chat v lokalitě. Spolu s Podzimkem vystupoval jako zájemce o vybudování kanalizace. Právě on se obrátil na Dalibora Šafaříka se žádostí o přehodnocení nesouhlasného stanoviska Lesní správy Znojmo.
3. Eduard Procházka – znojemský podnikatel, provozovatel Penzionu Jezero
Třetí člen skupiny, která měla zájem na vybudování kanalizace. Vystupoval jako podnikatel, pro něhož byla kanalizace důležitá kvůli provozu penzionu. Ze všech zapojených ji nakonec reálně využil právě on.
Třetí člen skupiny, která měla zájem na vybudování kanalizace. Vystupoval jako podnikatel, pro něhož byla kanalizace důležitá kvůli provozu penzionu. Ze všech zapojených ji nakonec reálně využil právě on.
4. Spolek Kanalizace Štítarský les – společný nástroj tří zájemců
V březnu 2019 vznikl jako formální platforma pro prosazení kanalizační přípojky pro chaty a penzion v oblasti Štítar. Propojoval Podzimka, Štolpu a Procházku.
V březnu 2019 vznikl jako formální platforma pro prosazení kanalizační přípojky pro chaty a penzion v oblasti Štítar. Propojoval Podzimka, Štolpu a Procházku.
5. Václav Lukášek – lesní správce Lesní správy Znojmo
Nejprve v dubnu 2020 kanalizaci odmítl s odůvodněním, že chaty už měly mít vyřešené odpadní hospodářství přes nepropustné žumpy. Později však stanovisko změnil a se stavbou souhlasil.
Nejprve v dubnu 2020 kanalizaci odmítl s odůvodněním, že chaty už měly mít vyřešené odpadní hospodářství přes nepropustné žumpy. Později však stanovisko změnil a se stavbou souhlasil.
6. Dalibor Šafařík – nejprve ředitel Krajského ředitelství Brno Lesů ČR, později generální ředitel Lesů ČR
Klíčová postava celé kauzy. V roce 2020 vstoupil do sporu o kanalizaci a po zásahu z jeho úrovně došlo ke změně postoje znojemské lesní správy. Později, už jako generální ředitel, řešil i Podzimkovu černou stavbu parkoviště a opět změnil původní přístup podřízené správy ve prospěch mírnějšího řešení.
Klíčová postava celé kauzy. V roce 2020 vstoupil do sporu o kanalizaci a po zásahu z jeho úrovně došlo ke změně postoje znojemské lesní správy. Později, už jako generální ředitel, řešil i Podzimkovu černou stavbu parkoviště a opět změnil původní přístup podřízené správy ve prospěch mírnějšího řešení.
7. Lesy ČR – státní podnik
Instituce, která měla rozhodovat nestranně, ale podle popsaných okolností nejenže kryla postup svého tehdejšího šéfa, ale také dlouhodobě odmítala poskytovat informace o jeho aktivitách a komunikaci.
Instituce, která měla rozhodovat nestranně, ale podle popsaných okolností nejenže kryla postup svého tehdejšího šéfa, ale také dlouhodobě odmítala poskytovat informace o jeho aktivitách a komunikaci.
8. Karel Podzimek – v druhé fázi jako stavebník černé stavby
V další etapě případu už nefiguroval jen jako zájemce o kanalizaci, ale také jako osoba spojená s nepovoleným parkovištěm a gabiony u své chaty. Lesní správa požadovala odstranění stavby, ale po zásahu vedení podniku se situace změnila.
V další etapě případu už nefiguroval jen jako zájemce o kanalizaci, ale také jako osoba spojená s nepovoleným parkovištěm a gabiony u své chaty. Lesní správa požadovala odstranění stavby, ale po zásahu vedení podniku se situace změnila.
9. Jiřina Cejpková – vedoucí stavebního úřadu v Šumné
Řešila Podzimkovu nepovolenou stavbu. Namísto jednoznačného postupu ji původně neposoudila jako černou stavbu, ale jako terénní úpravu. Přesto z protokolu z místního šetření vyplývalo, že odstranění stavby mělo být nařízeno.
Řešila Podzimkovu nepovolenou stavbu. Namísto jednoznačného postupu ji původně neposoudila jako černou stavbu, ale jako terénní úpravu. Přesto z protokolu z místního šetření vyplývalo, že odstranění stavby mělo být nařízeno.
10. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) – nadřízený orgán v informačním sporu
Do případu vstoupil ve chvíli, kdy Lesy ČR odmítaly vydat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Právě po zásahu ÚOOÚ musel podnik část dříve zadržovaných informací poskytnout.
Do případu vstoupil ve chvíli, kdy Lesy ČR odmítaly vydat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Právě po zásahu ÚOOÚ musel podnik část dříve zadržovaných informací poskytnout.
11. Oldřich Kužílek – expert na informační zákon
V případu vystupuje jako odborný komentátor. Postup Lesů ČR vyhodnotil jako nezákonný a upozornil, že podnik nejprve tvrdil, že informace nelze poskytnout, ale po zásahu nadřízeného orgánu je nakonec vydal.
V případu vystupuje jako odborný komentátor. Postup Lesů ČR vyhodnotil jako nezákonný a upozornil, že podnik nejprve tvrdil, že informace nelze poskytnout, ale po zásahu nadřízeného orgánu je nakonec vydal.
